|
|
Toky metanu (CH4) z vrb (Salix sp.)
JANEBOVÁ, Klára
Cílem práce bylo studium toku metanu (CH4) z vrb, konkrétně vrby křehké (Salix fragilis) a z vrb pětimužných (Salix pentandra) a jejich přilehlých půd na ekosystémové stanici Mokré Louky u Třeboně (49°01s. š.; 14°46v. d.). Výzkum byl proveden v květnu 2016. Metan je jeden z důležitých skleníkových plynů, který může být emitován rostlinami do atmosféry. Toky metanu z vrb a ani faktory, které je ovlivňují, však doposud nejsou dostatečně zmonitorovány. Práce se stala součástí celoročního monitoringu těchto toků prováděného Ústavem výzkumu globální změny AV ČR pod vedením odborné konzultantky Dr. rer. nat. Mgr. Macháčové. Toky CH4 byly měřeny pomocí manuálních statických komorových systémů umístěných ve třech výškových úrovních a on-line přenosným laserovým plynovým analyzátorem. Toky byly zpracovány, statisticky vyhodnoceny a z výsledků byly vytvořeny přehledné tabulky a grafy. Z výsledků je zřejmé, že všechny studované stromy uvolňovaly ze svých kmenů CH4 a CO2, avšak nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dopoledními a odpoledními toky. U S. fragilis byly výrazně vyšší emise než u S. pentandra, zároveň u obou druhů dramaticky klesaly s výškou kmene. Tedy nejvyšší emise byly detekovány ihned u povrchu půdy. Zároveň byly naměřeny emise CH4 i CO2 z půdy.
|
|
|
Dynamika výdeje CO2 modelového mokřadního ekosystému
STELLNER, Stanislav
Hlavním cílem práce bylo vyhodnotit dynamiku výdeje CO2 a CH4 z půdy modelového mokřadu na Mokrých Loukách u Třeboně a zjištění závislosti emisí na kolísání vodní hladiny. Na uvedené lokalitě bylo v období od 25.4.-24.11.2014 za pomoci respiračních komor odebráno 156 vzorků plynu ze šesti míst podchycujících prostorovou variabilitu studované lokality. Infračerveným analyzátorem DLT-100 byly v odebraných vzorcích stanoveny koncentrace CO2 a CH4, které byly převedeny na hodnoty toku uhlíku CO2-C a CH4-C. Nejvyšší hodnoty toku CO2-C byly zaznamenány v červnu a červenci. V těchto měsících byla naměřena nejnižší hladina vody pod úrovní terénu a změřeny nejnižší toky CH4-C. V září a říjnu při déletrvajícím zaplavení půdy byly zaznamenány nejvyšší toky CH4-C a nejnižší toky CO2-C. Rozsah toků CO2-C byl od -9,38 do 147,84 mg m-2 hod-1 a rozsah toků CH4-C od -14,94 do 5561,6 ?g m-2 hod-1.
|
|
|
Dynamika nadzemní biomasy ostřicového slatiniště
HAŠEK, Ladislav
Předkládaná diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151, jež se zabývá vlivem rostlin na celkovou bilanci oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů vyprodukovaných v modelovém ekosystému ostřicového slatiniště na Mokrých loukách u Třeboně. Konkrétně se diplomová práce soustředí na dynamiku růstu ostřice štíhlé (Carex acuta). Samotné odběry byly prováděny destruktivní metodou v blízkosti automatické meteorologické stanice CVGZ AV ČR. V průběhu vegetační sezóny se uskutečnilo devět odběrů ve dnech 25.3., 15.4., 6.5., 5.6., 9.7., 5.8., 9.9., 21.10. a 25.11.. V rámci jednoho odběru bylo odebráno osm vzorků nadzemní biomasy, tedy 72 vzorků v rámci všech odběrů. Bylo provedeno i srovnání sezónní dynamiky nadzemní biomasy ostřice štíhlé (C. acuta) s dynamikou nadzemní biomasy ostatních rostlinných druhů na pokusné lokalitě. Odebrána byla živá i odumřelá biomasa, jež byla následně tříděna na jednotlivé botanické druhy, vysušena, zvážena a zjištěné hodnoty byly zpracovány v tabulkách MS Excel. Nejvyšší hodnoty celkové nadzemní biomasy všech druhů byly zjištěny na odběru 9.7 (1452,72 g.m-2). V rámci jednotlivých druhů vykazovaly nejvyšší hodnoty sušiny třtina šedavá(C. canescens) (1257,93 g.m-2) a ostřice štíhlá (C. acuta) (1163,49 g.m-2). Ostřice štíhlá vykazovala nejvyšší hustotu všech odnoží na odběru 15.4 (300 ks/m2) a nejvyšší průměrnou hmotnost jedné odnože u odběru odběru 5.6 (7,59 g.m-2). Délka nejdelší živé odnože ostřice štíhlé byla pak v rámci všech jednotlivých měření téměř stejná.
|
host ::
RSS.